Malba

Wikipedie:

Malba je technika nanášení barev v souvislé vrstvě na podklad, zpravidla pomocí štětce. V přeneseném slova smyslu znamená také produkt této činnosti. Od kresby se liší použitým nástrojem (štětec) a plošností, kterou je barva nanášena. Používá se ve výtvarném umění. V neuměleckém smyslu je malba synonymem pro nátěr nebo natírání.[1]

Základ slova (malba, malíř, malovat,…) pochází z německého malen, a to vychází ze starohornoněmeckého mal = „skvrna, znamení“, jehož původ je spojován s indoevropským kmenem mel- znamenajícím „tmavý, černý“.[2] Ve výtvarném umění jde o nejdůležitější techniku malíře. Podle charakteru malby, použitých materiálů či podkladu se malba dělí na několik základních malířských technik.

Pro malbu obrazů je nejčastěji používána olejomalba, před jejím rozšířením byla používána například vaječná tempera, dnes v hojné míře také akryl. Podkladem takové malby je zpravidla plátno, v minulosti byla ovšem častá i malba na dřevěnou podložku. Dnes je v hojné míře využíván jako podklad například sololit. Malba je zpravidla prováděna krycími barvami tzv. vrstvenou technikou, která umožňuje použití různých efektů, například lazury. Podložka na kterou je malováno bývá zpravidla upravena pomocí podkladových barev. Barva podkladové vrstvy bývá bílá či světlá, v baroku ovšem byla podkladová vrstva zpravidla tmavá (bolus), takže malba vznikala tzv. vysvětlováním malovaného předmětu. Barva podkladové vrstvy má (stejně jako použitá technika a podklad) velký význam pro celkové barevné vyznění obrazu. Před provedením vlastního díla bývá obraz zpravidla rozvržen pomocí podkresby.

Oblíbená je také malba na papír pomocí vodou ředitelných, nekrycích barev, tzv. akvarel. Ten může být kombinován také s kresbou.

Nástěnné malířství využívá tři základní techniky: Malbu do vlhké omítky – al fresco (freska), malbu na suchou omítku – al secco a jejich kombinaci – fresco-secco.

Současné malířství často překračuje historickou praxí vymezené názvy, techniky i technologie. Proto je vymezení současných malířských technik složitější a často vágnější.